Přejít na: ↓ Obsah, ↑ Úvodní stránku, ↓ Navigaci


Autor >   Zdeňka Hanáková, Petr Holub, Petra Kašparová, Robert Moudrý, Martin Špaček

Název výstavy >   Nejdůležitější je světlo

Termín výstavy >   5.9.2014

Zdeňka Hanáková uvede na výstavě fotografie
ze
souboru MYself :

Zaměřuji se na živou fotografii, převážně
na ztvárnění energie ženského těla.
Inspiruje mě tanec, vnitřní napětí a ladnost pohybu člověka. Soubor " MYself " je o zkoumání a nacházení identity. Snažím se, aby moje snímky v divákovi zanechávaly příjemné meditativní naladění a provokovaly ho
k zamyšlení.
 

Petr Holub uvede dílo ze souboru e-lighting:

Nejdůležitější je světlo  … Žárovka. Na pohled jednoduchá, mění elektřinu na světlo. Dotek designu i emoce. Budiž světlo! 

Petra Kašparová uvede na výstavě šperky:

Pro šperky, které Vám zde představuji jsem volila převážně techniku šitého a háčkovaného šperku, použitým materiálem je především sklo doplněné polodrahokamy, okrajově i několika drobnostmi
z polymeru. Inspirací pro tvorbu je mi často samotný materiál, hlavně rozmanitě zpracované sklo
či struktura a energie přírodního kamene, fascinující hra světla a jeho různé "nálady", a
také lidé, pocity, situace - to vše se může přetavit do konkrétního tvaru...

Robert Moudrý uvede na výstavě obrazy:

Přijímám inspirace a vyjadřuji je v několika tvůrčích oborech. Někdy přijde idea skrze kámen, nebo text, který napíši, a já ji vyjádřím i malbou, nebo mi k obrazu přijde text. Nejde mi o to se pevně ukotvit v nějakém profesním oboru, ale propojuji je v sobě
a nechám otevřené cesty pro vyjádření tvořivosti.
Je to pro mě neustálé objevování, a jsem přitom stále na začátku.

Martin Špaček uvede na výstavě fotografie:

Fotografie, které zde vystavuji jsou o mně, o mém uvědomování sama sebe, únavě, radostech i strachu. Fotím málo a když už se donutím fotit tak to pro mě musí mít smysl, jestli to někoho pobaví budu rád.
Aby byli spravně pochopeny doplňuji fotografie texty. Texty s obrazem,  zároveň plní funkci osobního deníku. Neumím ve své tvorbě nafotit fotku jen
s důrazem na kompozici, nebo jen o tónovém poměru, rytmu, čistou abstrakci, když náhodou něco takového nafotím, tak se mi zdá že je to málo.
Stále se snažím zbavit se ve svých fotografiích příběhu, třeba se to jednou povede.